Jídlo a pití jsou důležitou součástí našeho života. Jen málokterý zaměstnavatel neposkytuje stravenky, neprovozuje kantýny či jídelny, nekupuje občerstvení na porady, pro veřejné akce atd. Potraviny mají přitom zásadní vliv na životní prostředí. Jejich vznik přispívá ke globálnímu oteplování více než všechna auta, kamiony, letadla a vlaky dohromady a stojí za spotřebou většiny pitné vody. Maso a mléčné produkty vyžadují výrazně více půdy a vody než rostlinná strava, balené jídlo je vysoce náročné na energii a produkci odpadů.
Přitom náš jídelníček ovlivňuje nejen svět kolem nás, ale také naše zdraví. Česká strava zahrnuje stále více masa, tučných jídel, mléčných výrobků a cukru. Během posledních deseti let se obezita vyvinula v největší světový zdravotnický problém, kdy má nadváhu, nebo je obézní třetina dospělých na planetě. Každý Čech v průměru sní 120g vepřového denně. Přitom k vyprodukování kilogramu vepřového je potřeba 4 000 – 7 000 litrů vody. Přesto, že výroba potravin je tak náročná, tak se 1/3 světové produkce potravin vyplýtvá. Často za to mohou např. i nadměrné porce v restauracích.
Měli bychom proto jíst méně ale kvalitněji a dávat častěji přednost jídlům bez masa. Abychom omezili jídelní odpady, můžeme si s sebou nosit svou krabičku a zbytek oběda si nechat na večeři nebo na druhý den k obědu či svačině.
Plnohodnotné potraviny by měly vyrůst ze živé půdy, bohaté na humus a půdní život. Rostliny i zvířata by měly mít přímý kontakt se sluncem i zemí, a ne strávit život v hydroponických halách při umělém osvětlení. Mezi plnohodnotné potraviny s nízkými dopady na životní prostředí určitě patří lokální potraviny. Měli bychom tak dávat přednost místnímu a sezónnímu ovoci a zelenině či ovocným a bylinkovým čajům.
Upřednostnit přitom můžeme biopotraviny a Fair Trade potraviny.
Inspiraci můžete najít v metodice pro odpovědné zadávání veřejných zakázek v oblasti občerstvení a cateringových služeb.
Abychom na pracovišti vyprodukovali co nejméně odpadů, tak si k nákupům vždy můžeme vzít vlastní látkové tašky či použité igelitky. Občerstvení na různé pracovní schůzky nakupujeme v minimu sáčků, ideálně již použitých, papírových či z rozložitelného bioplastu.
Jak dodržet pitný režim, ale nezanechat za sebou hromadu jednorázových PET lahví a kelímků od kávy a čaje? Je to stejné, jako když jsme my chodili na základní školu: rodiče nám připravili opakovaně používanou lahev s pitím a krabičku se svačinou. Podobně i my nyní můžeme nosit svou krabičku se svačinou a termosku či lahev s pitím. Na kávu se dá pořídit opakovaně použitelný hrnek či kelímek, který si můžeme v zaměstnání nechat, nebo jej nosit s sebou. Nápoje si také můžeme koupit tam, kde je nabízejí ve vratném skle, hrnku či kelímku.
Kávu na pracovišti si můžeme připravit přímo či s využitím automatu. Měli bychom přitom opakovaně používat vlastní hrnky či kelímky. Pokud do kanceláře pořizujeme kávovar, dáváme přednost kávovarům, do kterých se používá zrnková nebo mletá káva, před kapslovými kávovary, které produkují hromady často nerecyklovatelného odpadu.
