Potraviny mají zásadní vliv na naše zdraví i na životní prostředí. Jíme stále více masa, tučných jídel, mléčných výrobků a cukru. Každý Čech v průměru sní 120 g vepřového denně. Obezitou či nadváhou trpí třetina dospělých lidí na planetě.
Maso a mléčné produkty vyžadují výrazně více půdy a vody, než rostlinná strava. Produkce potravin přispívá ke globálnímu oteplování více než všechna auta, kamiony, letadla a vlaky dohromady a stojí za spotřebou většiny pitné vody. Dopady současného intenzivního zemědělství škodí přírodě a našemu zdraví. Z rozlehlých lánů polí je splavována úrodná půda, chybějí meze a remízky pro přirozený život ptáků a drobné zvěře. Stále rostoucí množství umělých hnojiv a chemických postřiků ničí život v půdě, ohrožuje podzemní zásoby pitné vody a zhoršuje kvalitu potravin. Ve velkokapacitních chovech jsou chovány miliony hospodářských zvířat. Tím co jí a pije, každý z nás rozhoduje o velké části své ekologické stopy.
Proto je důležité potravinami neplýtvat. K tomu je dobré vědět, kdy můžeme konzumovat prošlé potraviny. Co nespotřebujeme, umístíme do tzv. veřejné lednice nebo potravinové banky. Sami můžeme využít zbývající porce jídla nabízené restauracemi a obchody či se nechat inspirovat iniciativou Zachraň jídlo.
Při nakupování potravin se můžeme řídit spotřebitelským značením a dávat přednost produktům z ekologického zemědělství, férového obchodu či od místních farmářů.
Ekologické zemědělství nepoužívá rizikové chemické látky a zajišťuje důstojné podmínky pro chovaná zvířata. Při zpracovávání biopotravin je zakázáno používat chemická aditiva (umělá barviva, sladidla, konzervační látky nebo syntetické chuti) a metody jako ionizující ozařování nebo genetické inženýrství. Navíc jsou celou cestu z pole až na pult obchodu přísně sledovány kontrolními organizacemi pro ekologické zemědělství (KEZ, Abcert, Biokont).
Biopotraviny vyrobené v České republice poznáte podle národní bioznačky – tzv. zelené zebry. Kromě ní najdete na výrobku také kód příslušné certifikační organizace.
Od roku 2010 povinně nesou všechny biopotraviny vyprodukované v EU také evropskou bioznačku – zelený list z hvězdiček. Čeští distributoři povinně na obalech umisťují obě značky. Kromě toho musí být na obale potravin napsána země původu zemědělských surovin, ze kterých je výrobek vyroben.
Kupovat biopohanku z Číny znamená zatížit její stopu negativními dopady dopravy. I u biopotravin je důležité upřednostňovat místní a české ekozemědělce a výrobce.
Fair trade (nejčastěji překládaný jako spravedlivý obchod) je způsob obchodování, který podporuje malé výrobce a zaměstnance v chudých zemích světa. Mezi principy fair trade patří vyloučení zbytečných obchodních prostředníků, kteří ukrajují výrobcům z jejich výdělku, zamezení zneužívání dětí v procesu výroby, dodržování základních zdravotních a sociálních standardů, jak je definuje Mezinárodní organizace práce ILO, vyloučení geneticky modifikovaných surovin a dodržování ekologicky šetrných postupů v zemědělství i ve výrobě. Výrobcům se platí smluvně stanovená férová cena, která plně pokrývá náklady na výrobu a živobytí a umožňuje investice do zpracovatelských zařízení, zkvalitňování výroby, zvyšování odborných kapacit apod. Zemědělci jsou díky prostředkům z fair trade například schopni snadněji získat certifikaci ekologického zemědělství.
V ČR se k používání Fair Trade připojují města, školy, církevní sbory i úřady.
Komunitou podporované zemědělství (KPZ) je způsob produkce a spotřeby potravin, který v zahraničí spolehlivě funguje, u nás s ním začínáme. Spotřebitelé a zemědělec se stávají partnery: spotřebitelé vědí, odkud jejich potraviny pocházejí a zemědělec, který má pravidelné odběratele, může snadno plánovat úrodu. Vytváří s tak poptávka po existenci drobných rodinných farem, které hospodaří s ohledem na životní prostředí. Zemědělci vyrábějí potraviny pro konkrétní lidi ve svém okolí, kteří je respektují jako důležité členy místního společenství. Uveďme si jeden ze způsobů KPZ: Skupina zákazníků se seznámí s drobným zemědělcem ze svého okolí (zpravidla biozemědělcem) a předplatí si u něj na několik měsíců předem podíl z produktů farmy – zelenina, ovoce, mléčné výrobky apod. Každý týden či čtrnáct dní si pak z určeného odběrného místa lidé vyzvedávají svůj podíl potravin, které jsou aktuálně k dispozici. Sedlák má jistotu odbytu a peníze předem, což mu umožňuje investovat do rozvoje svého hospodaření. Zákazníci získávají sezónní potraviny z důvěryhodného zdroje a navíc mohou nahlédnout do procesu, jak se potraviny pěstují a dále zpracovávají. V Praze funguje několik KPZ komunit.
