Potraviny mají zásadní vliv na naše zdraví i na životní prostředí. Velká většina potravin je však balena do obalů, které pak tvoří hromady často nerecyklovatelného odpadu. Abychom snížili jejich produkci je potřeba si předem rozmyslet a zvážit:
- co potřebujeme koupit
- Mnoho potravin zbytečně končí v koši. Proto je před nákupem dobré si udělat seznam, a toho se pevně držet. Jen tak zajistíme, že si z obchodu odneseme jen to, co skutečně spotřebujeme. Je také dobré sledovat datum spotřeby, které je na výrobku vytištěno.
- v jakém obalu si to odneseme a kde nakoupíme
- Abychom nevytvářeli zbytečný odpad, můžeme nakupovat v bezobalových obchodech, nebo si nosit vlastní tašky, sáčky či nádoby.
- Pokud výrobek nelze koupit bezobalově, vyhýbáme se vícenásobným obalům a vybíráme ty, které jsou šetrnější k životnímu prostředí. Např. preferujeme vratné skleněné obaly (pivní lahve) před jednorázovými z kovu. Dopady jednotlivých nápojových obalů nechalo podrobně zhodnotit MŽP. Pomohlo by také zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek a jejich recyklace na nové nápojové obaly.
Datum spotřeby x minimální trvanlivost potravin
Datum spotřeby je uváděno na potravinách, které jsou čerstvé a mají relativně krátkou trvanlivost. Jedná se nejčastěji o mléčné a masné výrobky, vejce apod. Tyto výrobky by se měly rychle spotřebovat, protože po uplynutí doporučeného data mohou být zdravotně závadné.
Datem minimální trvanlivosti jsou značeny potraviny, které mají delší životnost a nekazí se tak rychle. Jedná se o sypké potraviny, těstoviny, sušenky, konzervy a další. Je možné je prodávat a konzumovat i po uplynutí uvedené doby.
Komunitou podporované zemědělství (KPZ) je způsob produkce a spotřeby potravin, kdy se spotřebitelé a zemědělec stávají partnery. Spotřebitelé vědí, odkud jejich potraviny pocházejí a zemědělec, který má pravidelné odběratele, může snadněji plánovat. Menší rodinné farmy zpravidla hospodaří s větším ohledem na životní prostředí. KPZ funguje tak, že skupina zákazníků si u zemědělce ze svého okolí předplatí na několik měsíců předem podíl z produktů farmy – zelenina, ovoce, mléčné výrobky apod. Každý týden či čtrnáct dní si pak z určeného odběrného místa lidé vyzvedávají svůj podíl potravin, které se farmář aktuálně vypěstoval. Sedlák má jistotu odbytu a peníze předem, což mu umožňuje investovat do rozvoje svého hospodaření. Zákazníci získávají sezónní potraviny z důvěryhodného zdroje a navíc mohou nahlédnout do procesu, jak se potraviny pěstují a dále zpracovávají.
Vašeho nejbližšího zemědělce si můžete najít v adresáři farmářů.
Značení biopotravin
Biopotraviny vyrobené v České republice poznáte podle národní bioznačky – tzv. zelené zebry.
Kromě ní najdete na výrobku také kód příslušné certifikační organizace.
Od roku 2010 všechny biopotraviny vyprodukované v EU povinně označuje také evropská bioznačka – zelený list z hvězdiček. Čeští distributoři na obalech umisťují obě značky. Kromě toho musí být na obale potravin napsána země původu zemědělských surovin, ze kterých je výrobek vyroben.
Kupovat biopohanku z Číny znamená zatížit její stopu negativními dopady dopravy. I u biopotravin je důležité upřednostňovat místní a české ekozemědělce a výrobce.
Fair trade (nejčastěji překládaný jako spravedlivý obchod) je způsob obchodování, který podporuje malé výrobce a zaměstnance v chudých zemích světa. Mezi principy fair trade patří vyloučení zbytečných obchodních prostředníků, kteří ukrajují výrobcům z jejich výdělku, zamezení zneužívání dětí v procesu výroby, dodržování základních zdravotních a sociálních standardů, jak je definuje Mezinárodní organizace práce ILO, vyloučení geneticky modifikovaných surovin a dodržování ekologicky šetrných postupů v zemědělství i ve výrobě. Výrobcům se platí smluvně stanovená férová cena, která plně pokrývá náklady na výrobu a živobytí a umožňuje investice do zpracovatelských zařízení, zkvalitňování výroby, zvyšování odborných kapacit apod. Zemědělci jsou díky prostředkům z fair trade například schopni snadněji získat certifikaci ekologického zemědělství.
V ČR se k používání Fair Trade připojují města, školy, církevní sbory i úřady.
